Pomoc Ukrajině 15. května 2024

Otec Igor přijel do Čech na základě pozvání paní Maclové z diecézní charity. Pardubická charita dlouhodobě spolupracuje s charitou v Drogobyči na Ukrajině, kterou vede Otec Igor.  

Otec Igor přijel do ČR v pondělí 13.5. První dva dny strávil cestováním po charitách v Pardubicích a Chrudimi. Ve  středu měl naplánovanou cestu k nám do farnosti Červený Kostelec. Do humanitární pomoci se kromě naší farnosti zapojily i sestřičky z Rokole a farníci ze Rtyně a Malých Svatoňovic.

Ve středu 15.5. jsme se Otcem Igorem setkali v Rokoli, kde ho přivítaly sestřičky s panem farářem. U kafíčka jsme si popovídali nejen o tom, jak Otci Igorovi pomoci, ale i on měl velký zájem o dění v Rokoli, jak se sestry mají a proč jim chybí dorost. Poté si prošel Rokoli včetně křížové cesty, kde se oba kněží modlili každý ve svém jazyce.  Před odjezdem natočil se sestrou Marianou pozvánku pro sestry z Ukrajiny do Rokole, na Ukrajině mají dostatek řeholního dorostu. 

Poté jsme se přesunuli do lůžkového hospice v Červeném Kostelci. Nejprve nás čekal oběd, poté čerstvé překladatelky, ženy z Ukrajiny, bez kterých by to bylo  o dost složitější. Po prohlídce lůžkového hospice jsme jeli nakládat humanitární pomoc do zázemí mobilního hospice, z důvodu časové tísně jsme prohlídku nestihli, protože na nás čekal pan farář Hojný v Malých Svatoňovicích. I zde zazněla slova díků za pomoc, pan farář s nadšením  pohovořil  o historii a zázracích, které se udály díky studánce a Panně Marii. Ze Svatoňovic jsme spěchali zpět do Červeného Kostelce na Háčko, kde proběhla beseda s farníky. Otec Igor nejprve upřímně poděkoval a pak mluvil o válce, jejích důsledcích, ale také mluvil o naději, lásce a dobru. Nakonec nás povzbuzoval, že se Ukrajina vzdávat nebude a nás povzbudil k další pomoci. 

Na konci besedy jsme se krátce pomodlili, poté nám požehnal  a odjel do Hradce Králové. Jeho pouť u nás končí v pátek večer, kdy se bude zpět vracet na Ukrajinu. Pojede s plným autem, trochou peněz a s nadějí, že v tom nejsou sami, že ještě stále tu jsou lidé, kterým není osud Ukrajiny lhostejný a pokud to je jen trochu možné, tak rádi s otevřeným srdcem pomůžou. 

Všem velké Bohu díky !!!!

S úctou Iva Valerová.

Fotogalerie